Texty písní
Balady a popěvky
Balada o Karlu Housovi
Viděla jsem jasné oči
Zelené jak jarní den
Vyšly z krčmy, Vzácný pane.
Řekla jsem ach řekla jsem:
Pročpak Vaše hrdlo ráčí
Takhle zrána popíjet ?
Celé noci přeci stačí,
Střízlivost svou zabíjet...
Řekl: Paní, Ty se mýlíš
Vypili jsme sotva džbán
Abych se já dostal k cíli
Musel bych ho vypít sám.
Povídám mu, mnoho hostů
Přišlo za čest klanu pít
Komu patří tvoje slovo
Kohos přijel podpořit?
Řekl: Paní, ty se mýlíš
Jsem tu v kraji zcela znám
tím, že těmhle kratochvílím
se ctí dosti pohrdám.
Ptala jsem se: A to tedy,
Hledáte jen zábavu?
V časech, kdy i urozený
Často přijde o hlavu?
Řekl: Paní, Ty se mýlíš,
Zábavu si dělám sám
Ještě bude svítat chvíli
Pak svou hlavu někam dám.
Viděla jsem jasné oči
Zelený ten pohled byl.
Rytíř hlavu lehce sklonil
A pak z krku sesadil.
Řeknu, trochu jsem se bála
Ale struny hrají dál.
Do svítání jsem tam stála
A ten přízrak tiše tál...
V hodině mezi psem a vlkem
Zbloudilá socha navštívila sad
Opilí havrani tu vyryli jí brkem:
Jsi princezna a nemusíš se bát.
A tak tam stála, s hlavou plnou tíhy
Co mramor umí v duši vyvolat
Však pro ty směle načmárané rýhy
Vydechla smutky a šla tancovat.
Když měsíc dovlčel a spatřil
Co to tam dole hezky dovádí
Vystříbřil na ní šaty neutkané
A k nohám složil zlaté kapradí
Když úsvit rozlehl se nad jabloní
I jeho ladný pohyb okouzlil...
Tu upletl on korunku jen pro ni
- na hlavu zlatým světlem položil
Tak ráno v sadu socha nová stála
Překrásné dámy, v každém coulu lad
A každé holce tiše pošeptala:
Je princezna. A nemusí se bát.
Baladajka o Honzovi
Na daleké modré skále stojí něčí hrad
A v tom hradě usídlil se lidožravý had
Do komory se teď bojí chodit služebné
Nabídl se Honza, že mu hlavu usekne.
Ref: Né né ne ne ne ne
Ne, nebyl to hloupý Honza
Né né ne ne ne nechtěl odměnu
Né né ne ne ne ne
Princezna je totiž hrozná
On ji ne ne ne nechtěl za ženu...
Vzal si doma sekyru, zrezivělej krám
Had se zatím třásl starchy, přišel za ním sám
Povídá mu: ,,Mého jedu nemusíš se bát...
- mám já totiž spoustu zlatých a mám velký hlad!
Ref:
V hradě vládne panika! Kdo to kdy slyšel?
Proncezna je unesená, Honza odešel!
Had si v klidu nacpal břicho a jde o dům dál.
Honza, ten má spoustu zlatých - žije jako král...
Ref:
Z toho plyne poučení pro blaho a klid,
Že je lepší nežli ženu havěť doma mít.
A tak končí celý příběh. Pro koho jak.
Honza stejně na čele má vypálený znak
Ref: 2x
Ibrahim ( pro Malá Bílá Vrána)
Chytli chlapce v Pečjerově mučili.
K plotu ho přivázali
pěstí žebra lámali.
Přišla matka a prosila za něho.
Aby ho už nechali
oni se jí vysmáli a kamením ji vyhnali.
On ukradl čtyři koně bojarům.
Za ty koně kradené
my mu kůži stáhneme.
Pak tu kůži jeho matce pošleme.
By nebyla žebračka
měla doma synáčka.
Tak tu kůži jeho matce poslali.
A teď synek stařeně
visí doma na stěně.
Odpověď Radůze
Říkej věci,
co chci slyšet
nezkoušej mi ale
lhát
Zavři oči, ale nespi
najdi odvahu se bátVstávej a běž do postele
dej si vítr
k snídani
když s ní spíš tak,
mysli na mě
Ať je večer svítání!
Tyhle věci, dobře nejdou,
ale zkouším
nedoufat
až se zrodí nová hvězda
budu si to
všechno přát
Pohanské
Nářek stromové panny
Ami, Dmi, G, C, E,
Ami Dmi, G, E
Dmi, Ami, E, Dmi, Ami, E
Sestro moje, Jeřabino, k čemu jsou ti perly rudé?
Sestro moje, Jeřabino, k čemu ti náhrdelník bude?
Nepůjdeš ty na rozcestí, nepotkáš ho, nepotkáš...
Sestro moje, moudrá břízo, k čemu je ti kůže bílá
Sestro moje, moudrá břízo, k čemu jsou ti copy dlouhé
Nepůjdeš ty na rozcestí, nepotkáš ho, nepotkáš...
K čemu jsou ti perly rudé,k čemu je ti kůže bílá
k čemu je ti náhrdelník, k čemu jsou ti copy dlouhé
Nepůjdeš ty na rozcestí, nepotkáš ho, nepotkáš...
Košulka
Prala košulku na Hornom brodě
Voda ju z ruk jí trhala
Aj vodo vodo proč jsi červena jak mák co v poli stoja
Co za znameňje to pretvoreňje
Srdce moje se boja
Ja se červenám po krvi rudej
Po krvi z bitvy dalekej
Abys vedzela že se nevráti
Ten co si ho čekala
Bíla košulka z ruk se ti ztrácí
Černu bys nosit mala...
12 (na motivy irských bájí a knihy Vítr a Vlny)
12 krásných mužů tam na stomě visí
12 párů nohou ožírají krysy
12 krásných panen, žádá v sněhobílém
Každá v ruce oštěp, všechny stojí kolem
REF:
Aylyaho aylayho lay
Aylyaho aylayho lay
Aylyaho aylayho lay
Kosti ti vypere pradlena u brodu
Svatý Kolumb přistál na ostrově Ióna,
S matkou boží tančil snad byla to ona
Když se od pobřeží večer potom plíží
12 bílých kuten přibitých na kříži
REF: Aylyaho
Muži ze severu odvážní a silní
Koráb bouři žene
Nebe s mořem smilní
Koráb bouři žene
Peklo je jim v patách
Bude dobrá kořist pro královnu Scatach...
REF:
Ať si Thor či Ódin nebe češe blesky
12 krásných mužů vyschnou jako blesky
Jara
Stříbří se další den
Úsvit v dlaních stéká mi
Obzor sluncem popálen
plamenem je mezi břízami
V korunách tmu sladce sčesávám
šlehám zem a sníh roztávám
povodní mléko rozpěním
osypu větve lupením...
Stříbří se další noc
v paprscích tryskám do strání
Přináším teplo, bouři, moc
přicházím, skrz tvé volání
Ír Dámím
Město brodící se krví
bílé kosti jsou tvým chlebem
mrtvá těla jsou tvým masem
ústa tvoje nenasytná
plní děti řeky Nil
Ve své pýše, rozhárané
oslepnuvší vlastním jasem
zlatým obtěžkáno klasem
vléváš jedu do svých žil
Ref: Město Krví, Město Krví!
Tvoje krása srdce plení
dřív než příjde rozednění
bude hořet každý dům
Pod médskými meči rudé
Nininve! Ted naše bude!
Asyrské zas plémě vzplane
sláva patří vítězům!
Země rozvrácená slastí
ženy krčící se strachem
plíce dusící se prachem
Země uzavřená v pasti
svoje děti vodou kojíš
Země rozvrácená lží...
Ty jenž vládneš bez milosti
slunce tvoje záda sehne
pod kopyty koní slehne
bílé město, a ty s ním.
Ref:
Zaklínání
Zpívám ti větře
o krvi svého těla
o kůži na buben
o mase na silných kostech
Ve mně jsou ukryty všechny písně
Ve mně bude znít jejich duše
Ve mně jsou ukryta všechna slova
Zpívám ti větře
O Matce všech bouří
O síle blesku
O dešti padajícím na zem
Ve mně je ukryta všechna zloba
Ve mně je ukryt všechen smutek
Ve mně je ukryta náhlá smrt
Zpívám ti větře
O náruči stromů
O kráse Země
O tom co je pod ní
Ve mě je ukryta voda
Ve mě je ukryto moře
Ve mě je ukryt všechen život
Zpívám ti větře
O síle medvěda
O rychlosti medvěda
O plavých koních nádherné srsti
Ve mě stojí pevná skála
Ve mě je plynoucí řeka
Ve mě je ukryt čas všech věcí
Zpívám ti větře
O daleké zemi
O sladkosti medu
O svěžesti mléka
Ve mě se mísí všechna světla
Ve mě se rodí úsvit
Ve mě odchází slunce
S tebou větře
po té stezce tančím
a vidím skrze temnotu I světlo
Neboť já jsem dcerou Stínu.
Veselé a neslušné
Králičí
Šel statný králík po cestě
Nes velkou mrkev nevěstě
Mrk mrk mrkvička, že však byla maličká
Strčil jí tam jen maíčka
Šel statný králík do města
Koupit co řekla nevěsta
Hu hu hulení
Od ženského bolení
Aby zas dala svolení
Tak žijí tu dva králíci
A s nimi králíče je spící
Mak mak makový
Odvar vám snad napoví
Jak na rodinnou tradici.
K ohni a do duše
Studentská
1) Tohle není tak, jak sis myslel že to bude
prádlo brzi dojde když si nevypereš sám
nájem sice zaplats, ale na jídlo nezbude
a tvůj pokoj zlehka připomíná vetešnickej krám
2) Ráno chodíš spát, a vstaneš jenom k večeru
a na přednáškách vůbec jsi jen vácnej host
kašleš na holky, co berou na tvou kytaru
a často v noci pozoruješ železníční most
REF: Je to tak prosté
Nic už tě nebaví
všechno hezké po chvíli
se mění v nudnou šeď
Střepy snů se
prořezávaj ven z hlavy
budou z nich motýli
přišpendlený na zeď
k slovům:
Tady a Teď
v hračkářství bez hraček
Tady a teď,
v svobodě bez účelu
Tady a teď
ti chybí zubní kartáček
Tady a teď
máš svoji malou celu...
2) Tohle není tak, jak sis myslel že to bude
zkoušky už jsou za dveřmi a v hlavě pořád nic
Někdo ti zavolá a na pivo se pude
všechno se zas odloží a co chtít víc?
3) Ráno chodíš spát, a pak hledáš důvod vstávat
holka co sis domů vzal teď nehodlá jít pryč
a tvoji rodiče, umí jenom nadávat
že svěřili ti život tys prej ztratil klíč
Démoni kocoviny
1) Další den se v koutě zbytečnosti válí
Zase počítáme co jsme komu dali
A jak noc se s ránem střídá
Někdo něco ubere a něco přidá
Zavřeny jsou brány věků
Zástupy nemohoucích překročily řeku
Převozník bere mince nebo zlatý zuby
A smrt je děvka co se prodáváním chlubí
REF: Jen něčí svědomí zas opilo se z nerozumu
Podpálilo stodolu a schovalo se do chvojí
Pár hltů becherovky, pár litrů rumu, pivo
- rozléváme lidem štěstí, i když o to nestojí
Nevinnost zabili tak napravme teď jejich viny
Život se lépe žije ve víru zábavy
Ráno pak po nás přijdou démoni kocoviny
S kladívky a perlíky vrazit moudrost do hlavy
Vrazit moudrost do hlavy.
2) Ležím uzavřený ve všech láhvích světa
Jen mešní vína zůstávají neprokleta
Krmit štěstím lidskou chásku
To radši hlaveň do huby přes oči pásku
Na vratech je přitlučená napůl živá vrána
Po kavárnách usmívá se absintová panna
Kladiva jste dětem dali,
a ráno řeknete si, že si jenom hráli.
REF: Jen něčí svědomí zas opilo se z nerozumu
Podpálilo stodolu a schovalo se do chvojí
Pár hltů becherovky, pár litrů rumu, pivo
- rozléváme lidem štěstí, i když o to nestojí
Lásku už zabili tak napravme teď jejich viny
Život se lépe žije ve víru zábavy
Ráno pak po nás přijdou démoni kocoviny
S kladívky a perlíky vrazit moudrost do hlavy
Vrazit moudrost do hlavy.
Trampská
(Akordy: sloka C, Ami, Emi , G , ref: Ami,C. G, Emi)
Jsem slepý pramen
Věčná lůza
Cigárko v puse
A na botou špína
Holka líná
Co nezáčíná si
S nikým jinak
Než při litru vína
Mám v kapse déšť
a na duši stíny
A v hlavě těla
všech co jsem kdy zapoměla
Léta míjí, svět je jiný
já však zůstala stejná.
Ref: Ne chuť blbnout nepřechází
ne, ani nepřejde
dál naše oči září
sejdeme se v blbej den
budem pít a tvářit se jako by byl jen sen
naše vrásky, stáří...
Seber se a pojďme ven!
Jsi pořád jiný
ten černý úsměv
a starý džíny
co padnou jak mají
a vlákno zítřka tě nezajíma
jen děti svý učíš
co vědět mají
Máš v kapse sen o jinačí době
a písničku na rtech, co přechází zlobě
Že léta míjí
prý svět je jiný
ale všichni jsou stejný...
Ref:
Karmínový kabaret
Znám ten úsměv. Když oblékáš se do karmínu
večerní šaty, je voňavá a celá tvoje
rozlévá se do stínů
a vážně ses jí hodlal zbavit
jenom ne ještě dnes je tak silná
tahleta večerní touha pít...
(zrachlení na klavír)
Rozpíjet, pomíjet, přihnout si, utopit svět
smůlu co se lepí k patám
rozleptat ve sklence tam
spláchnout splín
svléci se z vin
vypálit chtíč, bolest ať je pryč
Nasytit karmínem, vypít se až zbyde jen
KLID
Předělávky
Půlnoc v Roklince ( melodie Setkání s Bohem Panem)
Je půlnoc v Roklince,
malé elfince mladý hobit se uklání,
je rázem ztracená co to znamená,
Odhání jej, však on praví :
Půlpán je jméno, mám už renomé,
mistr Růstohlíd z Kraje jsem
Drobné opravy Vaší postavy,
pouze dnes zadarmo k mání...
Pak náhle z taštičky táhne lahvičky,
s vůní divnou však kouzelnou
Čeká na trávě elfka zvědavě
přichází blíž ...a on praví:
Vím vím, teď se krásná zdáš,
ale tancem příliš se zabýváš
Chceš li hezká být, musíš tohle pít,
jinak tě křeče zlé schvátí
Ráno raníčko, má ty elfičko,
kam jsi dala své šperky kam...
Likér hobití ke snům zasytí,
bylo to zlodějské hraní
Byl náramně protřelý, půlčík prohnilý, půlčík spanilý,¨
Půl jména dal, náramky si vzal, zmizel jak ta rosa ranní...
Enedwaith (melodie Gumídci)
Všechno začalo, když se pěti kupeckým bratrům rozhořela při jedné plabvbě lod...
1) Já ztroskotal kdesi,
a divnými lesy,
teď deru se houštím a mám děsný hlad
Pak ulovím ježka, a žvýkám ho ztěžka
na Elennské krávy teď vzpomínám rád...
Enedwaith, tygle šeré
lesy nejsou right,
leda na dřevo se hodí sight, ubohá Enedwaith...
2) Tu potkal jsem
bratry, co ze stejný fatry
na lodi skočili do mořských vod
Teď medvěda lovím, a něco vám povím,
jó tyhlecty stromy ty příjdou nám vhod
Enedwaith...na tvý cedry
já jsem hodil sight
naše nový lodě budou brigtht
ubohá Enedwaith
3) My poplujem domů a o
každém stromu
napíšem smlouvu na budoucí loď
tak zbohatnem k tomu a z panského domu
každý z nás pořídí pořádnou choť
Enedwaith...now I think
about you/ teď na tebe myslím/ every night
when I eat the roastbeef with my bride / když jím roastbeef se svou lovely
bride
ubohá...zpustošená... full of blight, Enedwaith!
Gondolinská ( na melodii Petěrburgu, spoluautor Ianto a spol.)
Když se snáší noc na střechy Gondolinu,
padá na mě žal
V dolech hledam kov, ale jen prach a hlinu Osud přichystal
Lásku moji šupák Tuor si bere
nad sklenkou vína hraju si s Anquirelem
havran usedá na střechy Gondolinu
čert aby to spral
Tumladenem černí koně běží
volni opratí
v mojí duši (jen) cáry stínu leží
trpím závratí
V hlavě mojí myšlenka zrady hlodá
ty jsi tím vinna, ach Idril Stříbronohá
ty jsi tím vinna, až se Bílé město
v popel obrátí